Karlik aneb setkání s gnómem

Tato knížka se obrací na všechny, kteří chtějí prohloubit svůj osobní vztah k elementárním bytostem a učit se rozumět jejich řeči.
Autorka Ursula Burkhardová, která se narodila jako nevidomá, byla od malička obdařena schopností vnímat neviditelné bytosti přírody. Vysvětlení svých vjemů pak našla ve spisech a přednáškách Rudolfa Steinera. V knize ukazuje možnosti, jak pomocí imaginace, inspirace a intuice poznávat svět elementárních bytostí. Seznamuje čtenáře s tím, jaký tento svět je, a naznačuje, co pro tyto bytosti můžeme udělat.
 Kdo jako já stojí teprve na počátku cesty, může vyprávět jen o prvních krocích a dodat tak jiným dostatek odvahy k získávání vlastních zkušeností.
 Všemi svými tvůrčími pokusy bych chtěla poukázat na společné poslání lidí a elementárních bytostí, na náš společný úkol, kterým je služba Zemi.
                                                                                                               – U. Burkhardová

Ukázka z knihy:
 
Předmluva

 
Ve své knize nazvané Theosofie hovoří Rudolf Steiner o mnohotvárnosti bytostí, které obklopují člověka, které však nemohou být vnímány lidskými smysly. Rudolf Steiner říká:
 
„Ti, kdož mají schopnost duchovního vidění, vnímají však tyto bytosti a mohou je popsat. K nižším druhům těchto bytostí patří všechno, co lidé vnímající duchovní svět popisují jako salamandry, sylfy, undiny a gnómy. Není třeba říkat, že takové popisy nemohou být považovány za obrazy skutečností, které jsou v jejich základě. Kdyby tomu tak bylo, pak by svět, na nějž poukazují, nebyl duchovní, nýbrž hrubě smyslový. Jsou znázorněním duchovní skutečnosti, která se dá vylíčit právě takovýmto způsobem v podobenství. Považuje-li někdo, kdo uznává jen smyslové vnímání, tyto bytosti za výplod pusté fantazie a pověry, pak je to zcela pochopitelné. Pro smyslové oči nemohou být samozřejmě viditelné, protože nemají smyslové tělo. Pověra nespočívá v tom, že jsou tyto bytosti považovány za skutečné, nýbrž ve víře, že se zjevují smyslově. Bytosti této formy spolupůsobí na stavbě světa a setkáváme se s nimi, jakmile vstupujeme do vyšších oblastí světa uzavřených tělesným smyslům. Pověreční nejsou ti, kteří vidí v takových popisech obrazy duchovních skutečností, nýbrž ti, kdož věří ve smyslové bytí obrazů, ale též ti, kteří odmítají ducha, protože se domnívají, že musí odmítat smyslový obraz.“

 
V listu Římanům, kapitola osmá, verš devatenáctý, píše apoštol Pavel:
 
„Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.“

 
Toužebně vyhlížet a čekat může jen bytostná část přírody. Jsou tím snad míněny i bytosti jako gnómové, undiny, sylfy a salamandři, patří i ony k tomuto čekajícímu tvorstvu?